Přípravka nasadila laťku vysoko
Po sobotním úspěchu přípravky na turnaji ve Vídni, vyjeli napodobit své oddílové spoluhráče i mladší žáci. Nicméně velké obavy byly na místě, neboť jsme odjížděli výrazně oslabení. Z 20 dětí se 13 z různých důvodů omluvilo. Proto byl tým navíc doplněný o hyperaktivního Ríšu Hrazdíru, který by jinak buď zbořil dům, nebo proflákal neděli u televize a tabletu, a šikulu Tondu Lupače, který ve Vídni zůstal od soboty.
Bez jediného tréninku v hale, jsme v prvním zápase odehráli s domácím Neudorfem a bylo vidět, že se s palubovkou seznamujeme. Nicméně jsme mohli vyhrát. Jonáš Lupač před koncem se dokázal chytrými kousky prokousat od poloviny hřiště podél levého mantinelu až před branku, ale rozvlnil jen ochranou síť vedle branky. Zmátla ho, protože i síť v brance byla téměř stejná.
WAC byl nejsilnějším týmem ve skupině a byly jsme velice důstojným soupeřem, ale vyhrála větší zkušenost a technická dovednost „reds“ a po porážce 1:3 jsme se utkali o postup s bleděmodrým AHTC. Papírově jsme museli vyhrát s rozdílem o 3 branky. Za stavu 0:1 vznikla velice zajímavá situace, která pak rozhodla o vývoji celého dalšího zápasu. Rozhodčí zapískala trestný roh v náš prospěch, ale trenér soupeřů se s ní začal hádat, některé děti hvizd neslyšely, utekly a dali nám branku. Zmatek na hřišti pak rezolutně utnula druhá rozhodčí s tím, že byl nařízený roh, polovina hráčů nehrála a branka nemůže tedy platit.
Této šance jsme využili. Hned jsme střelou Jonáše vyrovnali, dali další dvě branky a moc nechybělo, a Kristýna Pazlarová to mohla pojistit čtvrtým gólem. Tyčka branky ale byla proti… Tento gól nám pak chyběl v postupu do horní čtyřky.
V boji o páté místo ve skupině C jsme nejprve narazili na HG Mödling. Nepustili jsme je do našeho kruhu a po čtyřech rychlých Jonášových brankách jsme ho za odměnu nechali odpočinout na střídačce a rozložili zodpovědnost na hřišti mezi ostatní spoluhráče. Jolanka svou urputností a důrazem naše vítězství jen potvrdila.
Při čekání na poslední zápas spustil alarm požáru a celá hala musela ven. Tam jsme počkali na příjezd hasičů, kteří objekt zkontrolovali a nechali nás turnaj dohrát.
O páté místo jsme se střetli s velice disciplinovanou hrou Post Wien. Dvě rychlé branky do naší sítě hrozily debaklem, ale oklepali jsme se, a hráli. Za to patří náš obdiv. Snížili jsme a vyrovnávací branku pak dal Jonáš a to tak, že (alespoň podle mého názoru) si přečetl záměr soupeře, šel do risku a zachytil zpětnou nahrávku, udělal kličku obránci a dal to mezi betony po zemi. A tribuny řvaly nadšením!!
O lepší skóre jsme skončili pátí.
Úspěch přípravky jsme sice nezopakovali, ale nasazení a nadšení do hry rozhodně ano! Velký dík patří Romanovi, který byl do turnaje nasazený jako rozhodčí, Terce, která pomáhala koučovat u branky soupeře, kam nás pro bouřlivou atmosféru nebylo ze střídačky slyšet, no a pochopitelně osazenstvu tribuny složené z řad rodinných příslušníků, které tým hlasitě podporovalo.
Neděle 5. 11. 2017 BYLA nesmírně náročná, ale o to více byl celý turnaj úžasný zážitek i s protipožární vložkou.
Dušan a Vašek