Mladší žáci B hráli tentokrát v deseti

V neděli 10. června se v okně mezi prudkými lijáky se odehrálo dvoukolo mladších žáků skupiny D na Slavii v Praze Edenu. Z počátku jsem měl strach, že zas budu mít jen jednoho na střídání, a tak jsem se zeptal přípravky, zda by mi půjčila hráče. Proto jsme tentokrát měli dvě pětky. První zápas jsme se trochu hledali mezi sebou, ale druhý byl mnohem lepší. 

S Liticemi B nám pomohli dostat se do nesnází sami rozhodčí. Mladí kluci, co patrně pískali svůj první zápas, nebyli tak důrazní jak ve foukání do píšťalky, tak ve svých rozhodnutích. První branku do teď nechápu, něco se stalo a míček prošel pod brankářem, ale při druhém gólu naši obránci přestali hrát, přičemž žlutý útok došel do kruhu a vystřelil.

„Jak je můžete nechat běžet?“ křičím na Mejdla, který se zastavil jako první.

„Rozhodčí pískal,“ odpověděl mi.

Tohle se pak těžko dohání. Proházeli jsme různě sestavy, hru jsme vyrovnali, ale vždy nám padla branka po nedůrazu v kruhu, kterou soupeř využil celkem sedmkrát ta vůle zvrátit zápas se postupně ztrácí. Náš čestný gól vstřelil Vojta, nebo Kristýna. Určitě vím, že druhý vítězný gól proti R.S.C. Praha vstřelila Valérie, když Kája s Vojtou dotlačili míček před brankaře, ale kdo dával první gól v obou zápasech si nepamatuji. Tentokrát jsem se do koučování položil tak, že jsem si nedělal poznámky, nehlídal čas což se stávat nesmí. Navíc jsem stál na hřišti v Ríšově tričku, který hrál v mém, protože mi chyběli dva dresy topy, jedny stuplny. Mejdlo si půjčil Oliverův brankařský dres. R.S.C. jsme porazili 2:1, když jsme 1:0 prohrávali, a proto musím vyzvednout všechny, kdo se zápasu účastnil, protože bylo dusno, vedro, tráva rychle vysychala a hokejky drhly.

Moc se mi líbila hra posil z přípravky Viktora, i Káji, z obou rostou velcí hráči, Mejdlo konečně začíná prodávat bohaté herní zkušenosti, a Ríša se mi rozbrečel s tím, že tam nemusel být, protože za jedno střídání se nedotkl vůbec míčku. Ale to ke sportu patří. Fotografie ze zápasů jsou na fotoblogu Petra Kazílka.

Dvě perličky na závěr. Tentokrát nedorazila Kadaň, a Olomouc. Pokud je to pravda, Olomouc zůstala ve vlaku, kvůli stromům na trati, ale to si nejsem jistý, zda je to ověřená informace. Slávia toho využila a dohrála si zápasy, které neodehrála svou absencí v Kadani způsobem, že rozdělila svůj tým na dva a současně hrála Slavia proti Jičínu na jednom hřišti a druhý tým Slavie proti Budějovicím na druhém hřišti ve stejný čas. Zatímco jsme v Rakovníku hráli s kruhem o 2,5 metru větším, na Slavii se hrálo pro změnu na hřišti, které bylo o 2 metry širší, než běžně.