Druhé dvoukolo starších žáků
Dnešní sobotu jsme začali prvním zápasem proti SK Slavia Praha. V úvodu musím říci, že ač jsem slyšel, že minulý víkend se v lize mladších žácích tolerovaly jak vysoké odskoky míčku, tak i údery, nikdy bych si nemyslel, že se tento víkend dozvím holou pravdu o mých znalostech z pravidel. Situace, které rozhodčí ponechal, v benjamíncích pískají. A protože neznám, jakým způsobem rozhodčí hodnotí chybu nebo přestupek, frustruje mne to a rozčiluje navzájem. I to byl důvod, proč byl Tomáš Kroupa v druhém poločase se Slavíí vyloučen zelenou kartou. Za hlučnou střídačku…
Duel se Slavií byl vyrovnaný. Emma v mnoha případech tým podržela, podpora z mladších žáků byla vidět a poločas skončil celkem nadějně 2:0 pro soupeře. Míček dokážeme rozehrát, ale pak to drhne v přímočarém přechodu do kruhu, nicméně dostali jsme se tam a střelili dvě branky, které dali Tomáš a Jonáš, i když šancí bylo více. Celkové skóre 5:2 pro Slavii hodnotím jako dobré neboť jsme hráli dvě minuty v oslabení.
Litice na nás vyrukovali se dvěmi pětkami. S jednou silnou a druhou slabší. Petru jsme kvůli svalovému zranění na zadní straně stehna nechali více sedět a šetřit se, protože je lepší obětovat Litice, než být pak out po celou sezónu. Stejně jako v prvním zápase nás podpořil Dominik a soupeř nám dával góly pouze do prázdné branky po vyšachování obrany. A moc hezky to dělali kluci žlutomodří, to se musí nechat. Hra ale nebyla jednoznačná, a divákovi se musela líbit. Do kruhu jsme se už dostávali lépe a byli jsme schopní i oproti prvnímu duelu zařídit trestný roh. Nakonec jsme dali díky Tomášovi dvě branky a konečné skóre 6:2 pro Litice není zase tak hrozné, pokud vezmeme v potaz, že jsme proti tak silnému týmu hráli tentokrát jen s jedním na střídání. I když Péťa také na pět minut nastoupila.
Díky moc všem za předvedenou hru doufám, že po Vánocích se sejdeme i s nemocným Radkem a Anetkou, kteří hrát nemohli pro nemoc a Matyášem, který zatím ještě nemůže.
Sestava: Emma, Dominik, Ruda, Petra, Tomáš, Tereza, Jonáš, Martin, Max